Týká se to i mne? Mohu cévní mozkové příhodě předejít?
Cílem semináře o cévních mozkových příhodách (CMP), který jsem pořádal spolu s odborníky komplexní péče o pacienty s CMP, bylo upozornit na závažný problém:
10-15 % těchto pacientů je ve věku 18-50 let.
CMP (mrtvice) se většinou samozřejmě týká především starších lidí, ale trvalé následky u mladších pacientů s sebou nesou velké zdravotní, sociální i psychické zatížení nejen samotných pacientů, ale i jejich rodin, širokého okolí, a potažmo i celé společnosti.
Kromě upozornění na závažný problém jsme chtěli sdílet informace o prevenci, příznacích, následné rehabilitaci a o úloze pacientské organizace Cerebrum.
Mezi odborníky, s nimiž jsme na půdě Poslanecké sněmovny PČR jednali, byla neuroložka MUDr. Dagmar Součková (Nemocnice Na Homolce, Sonolab), přednostka doc. MUDr. Yvona Angerová, MBA, Ph.D. (Klinika rehabilitačního lékařství VFN Praha a 1. LF UK), fyzioterapeut Mgr. Jakub Kozel (Klinika rehabilitačního lékařství VFN Praha) a předsedkyně správní rady JUDr. Nataša Randlová, Ph.D. (pacientská organizace Cerebrum).
Pravidelný pohyb jako významná prevence
MUDr. Dagmar Součková ve svém příspěvku „Rizikové faktory cévní mozkové příhody u mladší generace z pohledu neurologa“ shrnula pokroky v léčbě, diagnostice, organizaci péče a znalosti prevence cévních mozkových příhod.
Pokračovala doc. MUDr. Yvona Angerová, MBA, Ph.D. se svým příspěvkem „Pohyb jako všelék?“, jehož hlavními tématy bylo vysvětlení, jaké pozitivní efekty může mít pravidelná pohybová aktivita při prevenci některých rizikových faktorů, které mohou vést k cévním mozkovým příhodám. Jsou to například obezita, vysoký krevní tlak, srdeční choroby.
Odborné příspěvky zakončil fyzioterapeut Mgr. Jakub Kozel s příspěvkem „Role fyzioterapeuta v prevenci a rehabilitaci“, který uvedl, že v prevenci má fyzioterapeut důležité postavení, konečné rozhodnutí k aktivnímu přístupu je však na samotném člověku. Klíčové je populaci k pohybu motivovat. V rámci vysvětlení rehabilitační péče o pacienty po CMP se zabýval důležitostí spolupráce mezi jednotlivými odbornostmi a vysvětlil základní principy léčby těchto pacientů v rámci fyzioterapie.
Příběh Lukáše
Přednáška byla doplněna příběhem Lukáše Bardy, který cévní mozkovou příhodu utrpěl ve 29 letech, a jako mnoho mladších lidí se domníval, že se ho toto riziko netýká. Vyprávěl o tom, jak se s cévní mozkovou příhodou vyrovnával on sám a jak tato náročná zkušenost ovlivnila jeho další život.
Cerebrum – místo pro informaci i vzájemnou podporu
Předsedkyně pacientské organizace JUDr. Nataša Randlová shrnula aktivity pacientské organizace Cerebrum, která provozuje komunitní centrum, bezpečné místo pro vzájemnou motivaci a podporu, získání informací k onemocnění, ale i pro běžný život s hendikepem
a možnost žít co nejnormálnější život.
Cerebrum je členem českých a evropských asociací, je partnerem zdravotnických institucí, např. jako člen pacientské rady zdravotních pojišťoven, některých nemocnic nebo jako signatář Akčního plánu CMP pro Evropu.
V příspěvcích dále zaznělo:
Akutní péče o pacienty s CMP je v ČR na vysoké úrovni. Nyní je třeba se více věnovat jednak prevenci, ale také mluvit o každodenním životě pacientů, kteří jsou propuštěni z iktových center nemocnic, a dál žijí svůj život i se všemi překážkami, které jim jejich omezení přináší a se kterými se musí postupně vyrovnávat. Jde nejen o následky s postižením hybnosti, ale také řeči, psychiky, kognice, výkonnosti apod. Znovuzapojení zejména mladších pacientů do běžného i pracovního života by mělo být je cílem nejen lékařů, ale i státní správy, politiků a celé společnosti, protože toto téma má nejen zdravotní, ale i sociální rozměr,“ informovala Dagmar Součková.
„Důležitým cílem rehabilitace mladších pacientů je návrat do pracovního procesu, pokud je to aspoň trochu možné. Tito lidé by po ukončení rehabilitace měli projít podrobným ergodiagnostickým testováním, které určí zbytkový pracovní potenciál a ve spolupráci s úřady práce by měli mít možnost uplatnit se na trhu práce alespoň na částečný úvazek. Pokud jsou jejich trvalé následky tak těžké, že pravidelná práce není možná, měli bychom jim alespoň pomoci co nejlépe využít veškerý funkční potenciál k aktivnímu využití volného času a maximální soběstačnosti,“ řekla Yvonna Angerová.
“Rehabilitace a konkrétně fyzioterapie u pacientů po CMP je procesem a zároveň spoluprací mezi pacientem a terapeutem. Důležitou součástí této spolupráce je srozumitelné nastavení cílů. Můžeme pak pracovat na něčem realistickém a uchopitelném. Zároveň je rehabilitace dlouhodobá práce, kde musíme vzít v úvahu proces motorického učení, což vyžaduje úsilí. Jinými slovy, bez opakování a odhodlání ze strany pacienta se dosahuje cílů jen velmi pomalu. Je to někdy dlouhé a těžké. A právě v tomto okamžiku musíme být my, fyzioterapeuti, těmi, kdo pacienty podpoří a motivují,” sdělil Jakub Kozel.
Statistika CMP
Incidence CMP v ČR je až 300 /100 000 obyvatel ročně. Jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí a o nejčastější příčinu dlouhodobé závislosti (těžké invalidity). Dle některých statistik je 1 ze 7 pacientů CMP ve věku 15-49 let.
Léčba směřuje do specializovaných center
Vývoj diagnostických i léčebných metod CMP je velmi rychlý a celosvětově je patrný jasný trend jejich soustředění do specializovaných center. V České republice v současné době existuje celkem 46 specializovaných center pro péči o pacienty s CMP (13 center vysoce specializované cerebrovaskulární péče a 33 center vysoce specializované péče o pacienty s iktem).
Aby bylo možné využít moderních účinných metod léčby akutní fáze CMP, je potřeba včas CMP rozpoznat a pacienta do centra transportovat. Pro zmírnění následků CMP je potřeba zahájit včasnou rehabilitaci s aktivním přístupem pacienta a jeho rodiny.
Prevence CMP
V řadě případů však lze CMP předejít správnou prevencí, např.:
- Zdravým životním stylem: Mladší generace by měla dbát na zdravý životní styl, vč. pravidelné fyzické aktivity, vyvážené stravy a dostatečného odpočinku.
- Kontrolou rizikových faktorů: Kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka a vysoký cholesterol jsou faktory zvyšující riziko cévní mozkové příhody. Je důležité tyto faktory kontrolovat a léčit.
- Pravidelnými lékařskými prohlídkami: Mladí lidé by měli navštěvovat svého lékaře pravidelně a konzultovat případné rizikové faktory.
Pokud i přes preventivní péči k CMP dojde, včasným rozpoznáním příznaků a okamžitým transportem do specializovaného centra lze dosáhnout snížení rizika trvalých následků CMP.
Mezi příznaky CMP patří:
- Náhlá slabost nebo ochrnutí: Zejména v obličeji, horní nebo dolní končetině
- Náhlá porucha řeči: Osoba nemusí být schopna správně mluvit nebo porozumět řeči jiných.
- Náhlá ztráta rovnováhy nebo koordinace: Potíže s chůzí nebo udržením rovnováhy.
- Náhlé bolesti hlavy: Často velmi intenzivní a neobvyklé (dosud nepoznané)
- Změny v zraku: Potíže s viděním na jedno nebo obě oči, nejasnost nebo ztráta zraku.
Rehabilitace po CMP
V případě, že dojde k trvalým následkům, je nutná následná rehabilitace:
- Fyzioterapie: Fyzioterapie může pomoci obnovit sílu a pohyblivost po mozkové příhodě.
- Logopedie: Logopedická terapie se používá k obnovení komunikačních dovedností po mozkové příhodě.
- Odborná zdravotní péče: Osoba, která utrpěla mozkovou příhodu, by měla být dále sledována v cerebrovaskulární poradně.
Speciální formou následné rehabilitace je mimo jiné také ergoterapie, která má za cíl:
- Zlepšení každodenních dovedností: Ergoterapie se zaměřuje na zlepšení schopnosti vykonávat běžné denní aktivity, jako je oblékání, stravování a hygiena.
- Adaptace prostředí: Ergoterapeut může doporučit úpravy domácího prostředí, aby usnadnily každodenní život po mozkové příhodě.
Psychosociální podpora: Ergoterapie může pomoci pacientům zvládat psychické a emocionální důsledky mozkové příhody.
FOTO: KPS / Lukáš Janičina
Fotografie nesmí být jakkoli měněna, upravována či zpracovávána. Při užití fotografie je povinností uvést zdroj: Kancelář Poslanecké sněmovny ČR a výhradu autorského práva foto: Lukáš Janičina
